Teologie užívá pojmu „apokryf“, když označuje text, který do biblického kánonu nepatří, avšak svou povahou náboženského spisu se kanonickému textu v některých ohledech blíží.
Katolíci užívají pojmu „apokryf“ pro spis nepřijatý do biblického kánonu, tak jak jej definoval definitivně Tridentský koncil (1546).
Protestantské církve označují za apokryfní ty spisy, o jejichž zařazení do biblického kánonu nepanovala v církvi shoda.
V moderní době slovo „apokryf“ značí literární žánr, který moderním, někdy spíše parodickým způsobem zpracovává obecně známé příběhy, například biblické či antické, založený na netradiční interpretaci těchto příběhů (srov. Karel Čapek: Kniha apokryfů…)
Apokryfní evangelia
Evangelium Hebrejů
Matějovo evangelium
Nikodémovo evangelium
Evangelium pravdy
Mariino evangelium
Tajné Markovo evangelium
Evangelium podle Jidáše
Barnabášovo evangelium
Apokryfní skutky
Skutky Petrovy
Skutky Pavlovy
Apokryfní listy
3. list Korintským
List Barnabášův
List Laodicejským
Nejznámější apokalypsy
Zjevení Janovo
1. kniha Henochova
Kniha Daniel
4. kniha Ezdrášova
2. kniha Báruchova
Apokalypsa Abrahámova
