Henoch (v překladu zasvěcený) byl jedním z praotců všech dnešních žijících lidí a zároveň potomkem Adama z dob před velkou potopou. Zmínky o něm lze nalézt i v Islámu, kde figuruje pod jménem Idris (súra 19:56-57). Genesis se o něm zmiňuje v 5,18-24. Otcem Henocha byl Jered, který ho zplodil ve věku 162 let a žil podle bible 365 let.
„A chodil Henoch s Bohem po zplození Metúšelacha tři sta let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let. I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.“
Lze si všimnout, že na rozdíl od ostatních „předpotopních“ praotců není v refrénu pasáž „a umřel“, pouze záhadná věta "a nebylo ho, neboť vzal ho Bůh". Tento fakt vedl k mnoha sporům a různým interpretacím. Hlavně utlačovaní židé, kteří se snažili rekonstruovat Boží čin stvoření si v těchto pradávných dějinách hledali naději na brzký příchod Mesiáše. Někteří židovští vykladači zároveň spojovali praotce Henocha s nanebevstoupením.
Starozákonné texty popisují Henocha jako znalce božích tajemství a jednoho z hrstky lidí, kteří byli vzati do nebes ještě před svou smrtí. V apokryfu ze Starého zákona lze narazit na Henochovo vidění v nebeských i podsvětných končinách, sestoupení Mesiáše, a soudný den. Můžeme zde zároveň nalézt výklady o hierarchii andělů, o potopě či dosavadním chodu dějin.
V souvislosti s Henochem nelze nezmínit tzv. 1. Knihu Henochovu, která se dělí na 5 samostatných celků. Kniha nebyla kanonizována, a není proto pojata do souboru biblických spisů, i přes svůj biblický obsah. Ezoterní stránka knihy se však od některých biblických textů odchyluje.
Původní texty byly psané v Aramejštině, ale největší dochovaná část pochazí z Etiopského překladu. Díky tomu se lze setkat se spojením Etiopský Henoch.
Linky:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Henoch
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/kazani/chanok.html
http://moth.magick.cz/index.php?id=107&co=celej